Na Erasmu s TIMkem

Rozhodovala jsem se mezi Vídní a Granadou, ale nakonec zvítězila Granada, protože jsem si chtěla zlepšit španělštinu a taky jet za teplem. V první řadě se nenechte odradit vším papírováním, kterého je hodně jak v Brně před odjezdem, tak těsně po příjezdu. Všechno se dá ale zvládnout a na zahraniční univerzitě vám všechno dopodrobna jednoduše vysvětlí, během jedné dvouhodinové přednášky. Pak už musíte jen obejít několik různých kanceláří nechat si všechno podepsat a poslat zpátky na MUNI.

 Začala bych asi tím nejdůležitějším, a to je systém výuky na španělských univerzitách. Španělský školní systém umožňuje zapsat si pět předmětů na jeden semestr, každý za šest kreditů, což se oproti MUNI může zdát jako málo, ale přednášky jsou tu vždycky dvakrát týdně na dvě hodiny, takže ve výsledku tady trávím ve škole víc času než v Brně. V prvních čtrnácti dnech můžete chodit na jakékoli přednášky a vybrat si, co vám nejvíc vyhovuje a to si pak zapsat. Můj původní plán byl mít všechny přednášky ve španělštině. To se ale ukázalo jako dost naivní představa, protože některým profesorům jsem skoro nerozuměla, takže jsem začala hledat předměty i v angličtině. Výběr anglických předmětů je ale dost omezený, takže doporučuji mít úroveň španělštiny aspoň na lepší B1 před tím než odjedete. Nicméně po asi šesté návštěvě studijního oddělení se mi konečně povedlo sestavit si rozvrh se dvěma anglickými a dvěma španělskými předměty. Co se týče samotné výuky je to jiné než v ČR. Jak už jsem zmínila každý předmět probíhá dvakrát týdně na dvě hodiny, hodně důležité je psaní esejí a čtení doporučené literatury bez kterého se rozhodně neobejdete. Tvoří mezi 10 - 15% výsledné známky. Co se zkouškového týče, funguje to tak, že máte vlastně tři zkouškové období. První v půlce semestru, kdy se píšou takzvané midterms o přečtené literatuře a doposud probrané látce, které tvoří zhruba 60% procent vaší výsledné známky. Po midterms se zároveň změní profesoři a na většinu předmětů dostanete jiného profesora/profesorku. Potom přicházejí zkoušky v průběhu května, které tvoří zbylých 30% vaší známky a jsou z probrané látky od midterms až do května. Výhodou toho je, že pokud obě dvě zkoušky složíte úspěšně, nemusíte v červnu dělat hlavní zkoušky z celého semestru. Důležité je taky zmínit, že na většině přednášek se píše docházka, která se potom taky započítává do výsledného hodnocení. Celá univerzita funguje samozřejmě i online na platformě SWAD, kde najdete všechny sylaby, povinnou literaturu a podmínky o ukončení kurzu. Ze začátku je to extrémně nepřehledné, ale po pár týdnech jsem se se SWADem naučila pracovat a je to v pohodě. Důležité je se nebát ptát profesorů, pokud něčemu nerozumíte, sice jako zahraniční student nemáte žádné úlevy oproti ostatním studentům, ale profesoři, alespoň z mé zkušenosti, jsou velmi ochotní a nápomocní.

Co se týče samotného oboru Teorie interaktivních médií, tak ten tady rozhodně nenajdete. Já osobně jsem si tu vybrala spíš předměty zabývající se dějinami umění, které jsou velmi zajímavé. Pokud bych ale měla doporučit jeden předmět byl by to rozhodně Cultura y discursos, který se zabývá kritickou lingvistkou v nových médiích.

Co se týče města jako takového, během pár dnů si ho zamilujete. Granada je vcelku malé město, takže pokud bydlíte blízko centra, což je běžné pro studenty, dojdete všude v pohodě pěšky. Nájem se pohybuje od 200 euro na měsíc plus energie, takže si myslím že se dá v pohodě vyjít se stipendiem od univerzity. Univerzita má po celém městě několik kulturních institucí jako je třeba Casa de Porras, kam můžete chodit na různé kurzy jako je jóga, salsa, malování, focení nebo třeba kung-fu. Taky je tu univerzitní kino La Mandraza, kde dvakrát týdně promítají zadarmo filmy většinou se zaměřením na jednoho režiséra, takže zvládnete shlédnout třeba většinu Kubricových filmů během měsíce a půl, což si myslím že je skvělé. Univerzita taky zprostředkovává jazykový kurz španělštiny pro cizince, za který se sice platí, ale myslím si, že úroveň výuky je velmi dobrá a kurz se vyplatí navštěvovat pokud si chcete zdokonalit španělštinu.

Další důležitou součástí Erasmu je rozhodně seznamování se s novými lidmi. Univerzita spolupracuje s Erasmus organizací ESN, která během prvních týdnů pořádá každý den různé akce, kde se jednoduše seznámíte s ostatními studenty nejenom z Erasmu. Zároveň pak po celou dobu pobytu pořádají různé výlety po Andalusii, Portugalsku nebo třeba Maroku. Osobně si myslím, že ze začátku je dobré na takové akce chodit, ale pak si přirozeně najdete partu kamarádů a nebudete se potřebovat každý den seznamovat s novými lidmi. S tím samozřejmě souvisí noční život v Granadě, který je uzpůsobený studentskému městu. Je tu spoustu tapas barů, hospod i klubů. Pokud bych měla něco doporučit je to rozhodně studentský tapas bar Los buenos chicos v centru, nebo bar Entresuelo, kde se mimo jiné pořádají lekce salsy a flamenca. Flamenco je ve Španělsku obecně hodně populární, tudíž i velkou turistickou atrakcí. Pokud ale chcete vidět autentické flamenco, rozhodně běžte do La Cueva Chorrohumo Sacromonte, je to malá jeskyně v Sacromonte, kam se vejde asi dvacet lidí a ten zážitek rozhodně stojí za to.

Jednou z posledních věcí, kterou bych chtěla zmínit je cestování. Samotná Granada, jak už jsem zmínila, je krásná, ale projít jí celou vám zabere týden maximálně dva. Takže potom rozhodně doporučuji podívat se po okolí. Městskou dopravou se jednoduše dostanete do blízkého pohoří Sierra Nevada a pokud vás baví hikovat, můžete tam strávit několik dní v nádherné přírodě. Taky se tam dá i na jaře poměrně dobře zalyžovat. Zároveň na nejbližší pláž je to ani ne hodinu autem, a vzhledem k tomu že jsme na jihu Španělska už březnu, je teplo. V okolí jsou taky další zajímavá města jako Sevilla, Córdoba, Cádiz nebo třeba Málaga, kde je super muzeum Picassa. Takže se nebojte půjčit si třeba na víkend auto a vyražte se podívat po okolí, stojí to za to.

Závěrem bych chtěla jen říct to, co řekne asi většina lidí – „Zkuste to! Jeďte studovat do zahraničí.“ Poznáte spoustu zajímavých lidí, naučíte se jazyk a klasicky si rozšíříte obzory. Všechno to může znít jako klišé, ale je to pravda.